Historie

U soutoku potoků Divišovského a Sedleckého, který vyvěrá mezi Horním a Dolním Dobřejovem a teče v délce přes 11 kilometrů, stojí osamělý mlýn Strnadský (nyní Strnadovský), který byl tak nazvaný po jednom z někdejších majitelů. Zmiňován je již v 16. století. Když roku 1539 bratří Růtové z Dírné prodávali jesenický statek, kupec získal i kus potoka nad mlýnem Strnadským. Tj. důkazem, že v té době již mlýn stál. Míval vodní pohon, dvě kola, 15HP vodní síly a odedávna patří k osadě Vršovice.

Vršovice

Severovýchodně od Dobrošovic nad Sedleckým potokem a na táhlém návrší, jež se zdvíhá ze dvou pobočních údolí a k západu se sklání do nížiny jesenické, je malebně rozložený dvůr Vršovice. Tu stávala již v 11. stol. ves, kterou založil Vršovec. Po jeho rodu nazývala se napřed Vršovici, později Vršovice.

Vršovice patřily ke hradu Zvěřinci a přešly v 15. stol. na Růty z Dírného. Když roku 1539 bratří Růtové z Dírné prodávali jesenický statek, kupec získal i kus potoka nad mlýnem Strnadským. Roku 1599 prodala Anna Říčanská, roz. ze Skuhrova, Vršovice i s mlýnem Štěpánovi Jiřímu ze Šternberka a tak připadly Vršovice ke Smilkovu. Protože se Vilém ml. z Říčan zúčastnil stavovského odboje proti králi Ferdinadu, byly mu Vršovice r. 1623 zabaveny a s ostatním jměním prodány Albrechtu z Valdštejna, který je téhož roku postoupil hraběti Sezimovi z Vrtby. Roku 1697 dostaly se Vršovice ke statku prčickému. V té době byly ve Vršovicích kromě poplužního dvora ještě 3 kmetcí statky a jedna chalupa. Vrchnost prčická je koupila, zbořila a jejich pozemky připojila ke dvoru poplužnímu. Tak pominula starodávná ves Vršovice.