U soutoku potoků Divišovského a Sedleckého, který vyvěrá mezi Horním a Dolním Dobřejovem a teče v délce přes 11 kilometrů, stojí osamělý mlýn Strnadský (nyní Strnadovský), který byl tak nazvaný po jednom z někdejších majitelů. Zmiňován je již v 16. století. Když roku 1539 bratří Růtové z Dírné prodávali jesenický statek, kupec získal i kus potoka nad mlýnem Strnadským. Tj. důkazem, že v té době již mlýn stál. Míval vodní pohon, dvě kola, 15HP vodní síly a odedávna patří k osadě Vršovice.
Severovýchodně od Dobrošovic nad Sedleckým potokem a na táhlém návrší, jež se zdvíhá ze dvou pobočních údolí a k západu se sklání do nížiny jesenické, je malebně rozložený dvůr Vršovice. Tu stávala již v 11. stol. ves, kterou založil Vršovec. Po jeho rodu nazývala se napřed Vršovici, později Vršovice.
Vršovice patřily ke hradu Zvěřinci a přešly v 15. stol. na Růty z Dírného. Roku 1599 prodala Anna Říčanská, roz. ze Skuhrova, Vršovice i s mlýnem Štěpánovi Jiřímu ze Šternberka a tak připadly Vršovice ke Smilkovu. Protože se Vilém ml. z Říčan zúčastnil stavovského odboje proti králi Ferdinadu, byly mu Vršovice r. 1623 zabaveny a s ostatním jměním prodány Albrechtu z Valdštejna, který je téhož roku postoupil hraběti Sezimovi z Vrtby. Roku 1697 dostaly se Vršovice ke statku prčickému. V té době byly ve Vršovicích kromě poplužního dvora ještě 3 kmetcí statky a jedna chalupa. Vrchnost prčická je koupila, zbořila a jejich pozemky připojila ke dvoru poplužnímu. Tak pominula starodávná ves Vršovice.
Jakub Krčín koupil 20. ledna 1580 Sedlčany a Křepenice s příslušnými vesnicemi. Postupně koupil i další vesnice a stal se tak po Lobkovicích nejbohatším pánem v celé krajině. Vystavěl si v Křepenicích tvrz a v Obděnicích zámek a zakládal na všech svých statcích rybníky. Byl také patronem 4 kostelů. Zemřel v roce 1604 a zanechal po sobě 5 dcer.
Na konci 19. století se tomuto kraji vyhnula železnice, což způsobilo, že se zde nerozvinul prakticky žádný průmysl. Příroda v lokalitě Jesenické nížiny na hranici Votické vrchoviny (České Sibiře) a Březnické pahorkatiny tak zůstala zachována ve velmi dobrém stavu. Ekologická a demografická vyváženost prostředí jsou tedy předpokladem klidného a čistého prostředí vhodného téměř ke všem formám rekreace.